Toto zastrčené údolí v oblasti Brennerského průsmyku dlouho unikalo naší pozornosti. Teď můžu říci, že zcela neprávem. Možná je to tím, že nedaleko je již mnohem slavnější oblast Stubai nebo na opačné straně pěkné terény Tuxských a Zillertálských Alp. Oblast Navis však také k Zillertálským Alpám přísluší.

Dostaneme se sem tak, že z Innsbrucku pokračujeme po dálnici směr Brennerský průsmyk, ale hned po pár kilometrech sjedeme z dálnice do městečka Matrei am Brenner, z něhož ještě dále odbočíme do bočního údolí Navis, kde silnice končí.

Zde se ocitneme oprostřed parádního skialpinisticky vděčného půlkruhu okolních kopců, a to že někde v dálce je brennerská dálnice, po které se pohybují tisíce aut vůbec nevnímáme, resp. ta není z Navisu vidět.

K ubytování lze využít chatu OeAV Naviser Hutte, která však otevírá až začátkem března, navíc není v úplně ideální poloze, neboť leží v závěru údolí nad hranicí lesa. Je tak ideálním východiskem pouze pro oblast vrcholu Naviser Kreuzjoch, na ostatní okolní vrcholy je třeba z chaty sjez zpět do údolí, resp. k nim natraverzovat po lesních cestách. Z toho důvodu je tedy asi výhodnější se ubytovat v některém z penzionů v údolí.

Mnohem snadnější situaci mají místní skialpinisté, zvláště ti z Innsbrucku, kteří to sem mají z města slabou půlhodinku autem, takže o pěkných jarních víkendech je v poněkud stísněném Navisu problém sparkováním, a kdo si na tůru nepřivstane, tak později hledá místo na auto velmi těžko.

panorama severních svahů oblasti Navis, zleva vrcholy Hohe Warte, Scheibenspitze a Schafseitenspitze

Tůry v oblasti Navisu lze rozdělit na jižní a severní. Ty jižní se chodí spíše do konce února, pak již se do těchto svahů opírá slunce a sníh dost rychle mizí, zato protější severní strana má sněhu dostatek po celou zimu a především právě zde jsou ty hlavní lákadla v podobě parádních plání a strmějších kuloárů z hřebenů, které v případě prašanu poskytují excelentní sjezdový požitek.

Naviser Kreuzjochl 2536m

Místní klasika, vrchol, který je vidět v samém závěru údolí. Jak již bylo zmíněno, tůra na něj vede přes chatu Naviserhutte.

Po příjezdu autem do Navisu, je třeba pokračovat autem ještě dále, až do míst, kde silnice za Navisem zatáčí do kopce doleva (do tzv. Obere Navis) a v těchto místech zahneme ze silnice doprava po úzké cestě mírně do kopce a po cca 500m dojedeme na velké placené parkoviště (2.50 EUR/den). Po levé ruce máme místní malý vlek s cvičnou loukou (sjezdovkou).
Hned od parkoviště začneme stoupat po značené vyrolbované cestě, kterou sjíždějí návštěvníci chaty Naviserhutte na saních. Jelikož se tato cesta dost klikatí je lepší si výstup zkrátit přímějším výstupem širokým lesním průsekem, kterým pak vede i sjezdová část tůry. Průsek začíná zhruba po 500m výstupu urolbovanou cestou a během výstupu průsekem se k nám urolbovaná cesta několikrát přiblíží a zase oddálí. Po nějakých 45min máme za sebou tu méně záživnou lesní část výstupu a poté, co nás lesní průsek vyplivne přímo u chaty Naviserhutte se již ocitáme nad hranicí lesa, kde pokračujeme od chaty přímo vzhůru parádními pláněmi okolo několika almů směrem ke strmějšímu širokému kuloáru.

Buď jím přímo vzhůru nebo lépe po jeho pravém hřbetu vystoupáme na jeho konec, kde je pouze krátké rovnější sněhové plató, výstup pokračuje po pravé straně dalšího širokého svahu po hraně hřebene až na převrchol.

nad chatou Naviserhutte v pravé části kuloáru

Zde se nám otevírájí krásné pohledy na okolní Zillertálské Alpy a kousek před námi je vidět i velmi známé lyžařské ledovcové středisko Hintertux. Z předvrcholu pak již krátce po hřebeni na hlavní vrchol s křížem. Hinterux máme jako na dlani, na opačné straně v dálce další ledovcové středisku Stubai a na jih již leží slunná Itálie.

svahy k předvrcholu	pohled z předvrcholu zpět k Navisu

Sjezd z vrcholu lze uskutečnit dvěma směry. Co naopak rozhodně nelze doporučit je sjezd na opačnou JV stranu kopce, kde v jarním období pod náporem slunce vznikají obrovské základové laviny, které s rachotem padají do sousedního údolí Schmirntal.

závěrečný hřeben na vrchol, vlevo svah, kterým lze zpestřit sjezd, místo návratu po hřebenu na předvrchol

Sjezd z vrcholu lze uskutečnit i jinou než výstupovou trasou, a to sjezdem údolím vedoucím zleva od vrcholu. Jezdí tudy poměrně dost lidí, protože se jim nechce absolvovat zpáteční cesta hřebenem na předvrchol Naviser Kreuzjochu, odkud teprve vede pěkný sjezd kuloárem zpět na chatu Naviserhutte. Jedou tedy přímo z vrcholu doleva dolů a minou chatu Naviserhutte širokým obloukem v závěru údolí, kudy se pak dá dostat zpět k autu. Tato část sjezdu je však strmá pouze v jeho horní třetině, zbytek sjezdu je spíše traverz nebo mírné pláně v závěru údolí.

prašan pod vrcholem	po krátkém sjezdu, opět výstup na hřeben k předvrcholu
kuloár nad chatou Naviserhutte	"slalomové tyče"

My jsme sjezd nakombinovali tak, že jsme z vrcholu Naviser Kreuzjochu sjeli pouze první strmější část, následně opět nalepili pásy a vystoupali svahem zpět na hřeben k předvrcholu Naviser Kreuzjoch a odtud již dále sjížděli širokým kuloárem, jímž jsme stoupali nahoru, až k chatě Naviserhutte.
Po polévce a pivu na chatě se i ten lesní průsek nejevil tak špatně, dokonce v těchto odpoledních hodinám tam byl pěkný firn, takže jsme si sjezd užili až na parkoviště.

šusem na pivo

Leberknodelsuppe a biere na Naviserhutte

Hohe Warte 2398m a Scheibenspitze 2489m

Tyto dva vrcholy a především různé varianty sjezdů v jejich okolí jsou asi to nej v oblasti Navisu, především pak pokud je prašan.

Auto tentokrát necháme přímo dole v v centru Navisu (jak jsem již psal kdo dřív přijde ten parkuje, místa jsou v okolí místní samoobsluhy, podél silnice pod ní, případně v oblasti kostela, zde ale to místní neradi vidí, protože o víkendu se sem na mši sjíždí dost lidí…)

parkoviště v Navisu

nástup na tůru

Z Navisu pokračujeme po prohrnuté cestě vedoucí po pravé straně potoka lesem až do míst, kde les řídne a přechází v širší louky, kde je několik malebných almů, sloužících v létě k pasení dobytka nebo rekreaci.

Na konci údolí údolí zahneme doprava a nastoupáme kolem almu do traverzu doprava nad potok. Traverzovou cestou jdeme vpravou nad potokem (lze jít i přímo po cestě podél potoka, ale pak je nutno včas potok přelézt, abychom se dotali na široké pláně nad ním. Pokud odbočku přes potok mineme, dostaneme se v záveru potoka do strmých roklí, ze kterých se velmi špatně vylézá …jak se to povedlo nám).

V této části výstupu jsme již na krásných širokých pláních, po levé ruce máme nad sebou pěkný alm s křížkem nad kterým se týčí hřeben vedouocí na vrchol Hohe Warte. Pokud jsou dobré podmínky je většinou některým ze strmějších kuloárů vyšlapaná stopa na hřeben.

stoupáme pláněmi směrem k hřebenu Hohe Warte	pohled od salaše Mosalm směrem k vrcholu Scheibenspitze
stopa kulorem na hřeben Hohe Warte	už si brousíme zuby na sjezd

Mnoho lidí pak jezdí opět kuloárem nebo několika variantami dolů zpět, případně lze vyšlápnout po hřebeni až na vrchol Hohe Warte a sjet až z jeho vrcholu, opět pěknými svahy, místy i strmějšími.

ohromné základové laviny na opačné straně hřebene v dálce lyžařské středisko Hintertux	na vrcholu Hohe Warte
kvůli tomu jsme sem šlapali - pavel v prašanu z Hohe Warte	modrá obloha a prašan...
Tomáš a jeho nekompromisní styl	ta stopa vpravo je jen moje ...

Pokud máme čas a dostatek sil, tak po sjezdu z Hohe Warte je ideální si den prodloužit ještě výstupem na sousední vrchol v hřebeni Scheibenspitze, kam vede stopa širokými pláněmi po hřebenem Hohe Warte, v závěru pak strmější svah na vrchol. Samotný vrchol je poněkud dále v hřebeni, většinou se na něj nechodí a sjíždí se z nejvyššího bodu na hřebeni po výstupu závěrečným svahem.

Hanka už na nás čekala na vrcholu Scheibenspitze, kam jsme vystoupali po sjezdu z Hohe Warte	reklama na Budvar na vrcholu Scheibenspitze s pozadím ledovce Hintertux
sjezd v horní části Scheinbenspitze	v polovině sjezdu na pláních
Hanka to kosí v prašanu na pozadí s hřebenem Hohe warte

Sjezd vede po parádních pláních po výstupové trase, ale je možno namyslet i několik alternativních strmějších sjezdů na jiné strany, pokud jsou dobré lavinové podmínky.

Schafseitenspitze 2602m

je posledním vrcholem celého půlkruhu severního hřebene nad Navisem.
Když jsme vrchol zahlédli během prvního dne výstupu na Naviser Kreuzjoch jevil se výstup z té dálky dost strmě a nekompromisně. Jak to tak bývá, při samotném výstupu se pak v reálu strmost svahu zmírnila, ale rozhodně se jedná o jeden z nejpřímějších a nejpěknějších sjezdů v oblasti.

Auto opět necháme v centru Navisu a tůru začínáme opět po stejné prohrnuté cestě po pravé straně potoka. Nástup je tedy shodný jako na Hohe Warte, ale po prohrnuté cestě stouopáme pouze do míst, kde cesta vylézá z lesa a začínají širší louky. V těchto místech odbočuje z široké cesty doprava po kraji lesa značený chodník na Stippleralm. Údolím po chodníku dojdeme salaši, mineme jí a pokračujeme do závěru údolí, kde z louky jde doprava do strmého lesního průseku zbytek lana od nákladní lanovky.

začátek výstupu, za boudou strmě doprava	na konci strmého průseku

Tímto strmým průsekem pod zbytky lana doprava nahoru až na konec průseku. Pak řídkým lesem doleva svahem až dojdeme na hranici lesa, kde na široké malebné pláni dojdeme k salaši Stippleralm.Od salaše pláním a svahem doleva traverzujeme oblý hřeben nad námi.

nad salaší Stippleralm	traverz před závěrečným svahem

Na konci traverzu se před námi objeví v celé své kráse parádní strmý závěrečný kotel vedoucí až k vrcholu. Tímto svahem (který tak budil respekt při pohledu z protějšího vzdáleného vrcholu Naviser Kreuzjoch) nekonečnými serpentinami nahoru na hřeben a pak krátce po hřebeni k vrcholovému kříži.

po traverzu se otevírá krásný pohled na závěrečný svah k vrcholu

pohled z podvrcholu na sjezd

Opět nás čekají parádní panoramata, pěkně prohlednout si můžeme všechny vrcholy, hřebene, které jsme za předchozí dny zdolali.

Sjezd zpět vede po výstupové trase, resp pouze v horní strmé části kotle, v místech kde jsme pod kotel natraverzovali se sjezdová trasa odděluje od výstupové a sjezd vede přímo dolů strmějšími svahy v řídkém lese až nás vyplivne dole na louce u salaše. Dolů nepokračujeme po lesní stezce, kterou jsme šli nahoru, ale sjíždíme po loukách kolem salaší na opačné straně potoka.
Pozn. Z vrcholu, kromě uvedeného sjezdu, lze uskutečnit i několik opravdu strmých sjezdů kuloáry vedoucími dále za vrcholem, ale chce to 100% podmínky a znalost terénu, jak nám předvedla parta místních borců…

místní psík na vrcholu, na výstup měl i speciální psí sluneční brýle	na vrcholu Schafseitenspitze
dvě malé tečky na hřebeni - místní borci nastupují do strmých žlebů	začátek sjezdu
prašááán...	strmé prašanové svahy, v dálce Naviser Kreuzjochl